Kapity klapity kap

Přiletěl veliký mrak, z oblohy padá déšť kapity kap, skoro to zní jako nějaký čáp, co dělá zobákem klapity klap.

Na drátech nad hlavou vločky sněhu září, dešťová voda však stéká po mé tváři. Kapity klapity kap. Na slunku all inclusive válí se čáp.

V šalině lidi jak tři prasátka sedí, za sebou jak sochy do mobilu hledí. Jak fantom schovaná jsem mezi nimi, poezii píši ne žádné krimi.

Za chvíli vystoupím do deštivé noci, jímá mě takový prazvláštní pocit, unyle lampy mi nad hlavou svítí, přemítám nad smyslem vlastního bytí.

Snad jednou pochopím, proč žiju proč jsem, zatím to však je jen vzdálený sen. Čas rychle kvapí, už nastává noc, klaním se a přeju vám dobrou noc.

Kamila Prášková